Obsah

Historie obce

 

Dle osobního jména Citoň (něm. Edmitz), samostatná politická a katastrální obec, která leží v Jevišovické pahorkatině na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny. Nachází se při okresní silnici, která před osadou Kasárnou odbočuje směrem západním z říšské silnice vedoucí ze Znojma k Moravským Budějovicím.

 

Jádro obce je 366 m nad hladinou mořskou, silnice k Bezkovu, kde opouští katastr Citonic je ve výšce 370 m, nejvyšší bod v katastru je Znojemské návrší, které je 378 m   nad mořem. Tato kóta leží východně od Citonic a jižně od silnice ke Znojmu.  Na jihovýchodním okraji katastru Citonic začíná Gránické údolí, které pokračuje až k řece Dyji.

 

Od města Znojma vzdáleny jsou Citonice 8 km. Jako řada obcí nemají dosud Citonice hlouběji prozkoumány svou minulost. Množství materiálu je např. v okresním archívu ve Znojmě. Tiskem vydané práce o znojemsku skýtají poměrně málo údajů o této obci.

 

Obcí protéká potůček Hranický (Granica), který po krátkém toku lučinami a pozemky citonickými teče dále malebným údolím dle něho zvaným „Gránickým“ podél lesa, jemuž také dává jméno a vlévá se pod znojemským hradem do Dyje. 

 

Domy jsou stavěny po dvou stranách dlouhého pravidelného návsí. Půdorys osady                je dosti zajímavý, neboť takových osad, jako jsou Citonice, není na Znojemsku mnoho.

 

První zmínky o obci jsou z roku 1252, kdy v listině, kterou roku 1252 dne 6. června markrabí Přemysl potvrzuje statky klášteru Hradišti sv. Hippolyta, čte se také zpupné zboží s lesem, lukou, vinicí a mlýnem in villa Cechnicz (které zboží koupeno bylo od Zungelmanna), což se obyčejně vykládá za Citonice, které dle toho od roku 1252 byly příslušenstvím křížovníků. Roku 1287 dne 23. května král Václav potvrzuje kostelu  sv. Michala ve Znojmě dva lány a dvorce v Citonicích. Týž statek potvrdil kostelu sv. Michala také král Jan r. 1336 (10. srpna). V privilejích, které dal markrabí král Karel městu Znojmu dne 12. května r. 1348, čteme ves Citonice (Edmitz) již jako majetek města Znojma. Král osvobozuje ves všech daní a dávek. Ve sporu, který měl r. 1411 farář Havel od sv. Michala s proboštem, Jaškem na Hradišti o desátky vsi a dvoru křížovnického v Citonicích, nepodařilo se faráři dokázati, že desátky jsou jeho majetkem, za to však probošt na zamezenou dalších nemilých sporů zavázal se dobrovolně, že bude 2 kopy snopů žitných a pšeničných dodávati ročně faráři  ze svého dvora. Roku 1487 dne 19. září povolilo město Znojmo proboštovi od sv. Hippolyta Janovi z Pacova, že bez překážky smí zříditi na svém statku v Citonicích dva rybníky. Postupem času však zpustl křížovnický dvůr. Roku 1548 proboštství prodalo pustý dvůr městu Znojmu za 80 kop gr. Prodej potvrdil král Ferdinand roku 1539. Proboštům zbyl jen mlýn v Citonicích, ale ani jeho neměli dlouho, neboť již r. 1551 zaměnili jej s klariskami znojemskými za mlýn v Havraníkách (Neunmühlen).

 

            Obyvatelstvo Citonic bylo vždy české. Koncem 17. století poněmčily se sice některé dosud české osady v okolí Znojma, mezi nimi též Citonice. Brzy na to však tyto obce, vyjímajíc Suchohrdly, se opět počeštily.

 

V roce 1618 pražská defenestrace zahájila české stavovské povstání a tím začala třicetiletá válka. V té době bylo v českých zemích přes 3 miliony lidí. V roce 1621   Ferdinand II. dal popravit 27 vůdců českého stavovského povstání. V roce 1627 bylo vyhlášeno zřízení zemské a Čechy byly prohlášeny za dědičné království v habsburském rodě. V roce 1648 Vestfálský mír ukončil třicetiletou válku. Po této válce zůstalo jen 800 tisíc lidí v českých zemích. Mnoho vesnic bylo vypálených, rozbořených a mnoho zůstalo pustých. Tato situace postihla i statky města Znojma,     do které patřily i Citonice. Šlechta potřebovala  na robotu lidi a tak došlo k velkému přemísťování a doosídlování oblastí, které byly  bez pracovníků. V té době se dávaly domy a pozemky lidem i za cenu, že jim byla robota snížena na 3 dny v týdnu – 1 osoba z každého domu.

 

            Po válce třicetileté byly v Citonicích bývalé lány rozděleny na pololány po 20 kusích, totiž 50 měřicích výsevku orné půdy, 3 lukách a 2 6/8 metrů neplodné půdy. Po zrušení poddanství roku 1848 zaplatily Citonice městu Znojmu roční renty 965 zl. K. m. (dle Vlastivědy Moravské).

 

            Archeologickými nálezy obce Citonice byly hlazené nástroje kamenné a obrovská nádoba vykopaná se zbytky dvou jiných nádob při stavbě silnice do Kravska r. 1911 –  ve sbírkách notáře Palliardiho.

 

            Pozemky občanů vzdělávány byly hlavně jako pole. Lučin nebylo mnoho. Jednotlivé trati měly jména: Za humny, na Čtvrtkách, Rovina, na Hájku, Březiny, Přední čtvrtky, Tálky, pod Lesem, Společnice, Cínová hora, Sedlácký, za Humnama, Padělky, Dlouhý, za Sedláčkem, u Stromu, Španěly, Velký padělky, Svoboda.

 

            Obyvatelstva bylo v roce 1834 v 81 domech 503, v roce 1890 v 99 domech 483 a v roce 1900 ve 104 domech 466, a to Čechů, katolíků.

 

            Dle záznamů v pamětní knize obce Citonice, která byla nařízena v roce 1921, byla v úředním katastru veškerá rozloha obce Citonice rozdělena  ve 2 294 parcely a měřila 878 ha 60 a. V této rozloze bylo: polí 733,36 ha (1545 parcel), zahrad 10.87 ha ( 119 parcel), luk 17,29 ha (40 parcel), lesů 22,58 ha, rybníků 0,09 ha, půdy neplodné 3,64 ha, stavební plochy    5, 6 ha a jiné, daně prosté plochy 17,93 ha.

Z veškeré rozlohy bylo majetkem:

 

1)      státu 12,8723 ha (severozápadní dráha),

 

2)  obce Citonice  - 94,92 ha, a to:     polí                             17,58 ha

                                                                zahrad                         1,58 ha

                                                                luk                                0,56 ha

                                                                pastvin                         48,78 ha

                                                                lesů                               22,58 ha

                                                                rybníků                        0,99 ha

                                                              stavební plochy            0,05 ha

                                                              půdy neplodné             3,70 ha 

 

3)  města Znojma 15.3791 ha, a to:   polí                            3,6348 ha

                                                                 luk                             11,0404 ha

                                                                pastvin                        0,7039 ha

 

4)  velkostatku Přímětic 22,1333 ha, a to:   

                                                              polí                              21,1939 ha

                                                              pastvin                         0,9173 ha

                                                              stavební plochy         0,0221 ha

 

5)  školy 9,93 ha, a to:                       stavební plochy          0,06 ha

                                                              polí                                0,82 ha

 

6)  fary – 0.4893 ha, a to:                  stavební plochy         0,0380 ha

                                                              zahrady                       0,4513 ha

 

7)      společný majetek obce Citonice a obce Mramotice 2,65 ha (pastvina)

 

ostatní byl majetek občanů.  

 

Obecní lesy se počaly vysazovat postupně od roku 1890. Dříve na těchto stráních vypásali rolníci ovce, kterých mívali 20 až 50 kusů. V nynějších vrbičkách byla ohrada pro ovce,             kam se zaháněly na odpočinek. Pastýřem byl dlouhá léta Pavel Spousta (a to i jeho otec).

 

Na polích k zastávce i za ní bývaly vinohrady a víno bývalo prý velmi dobré jakosti. V roce 1890 až 1910 trpělo často mrazíky a v r. 1910 dokončila zkázu mšice révová.

 

První žací stroj byl u Klempů v č. 39, první secí stroj měl rolník Macek č.21, rovněž            na benzínový motor.

 

V roce 1905 byla v obci založena spořitelna.  

 

Silnice k Vranovu sloužila mnoho let jako spojka Vranov – železnice – Znojmo.  Na této silnici bývalo mýto u čís. 88 a 112. Silnice k Bezkovu byla stavěna v r. 1885, k Žerůtkám v roce 1922. Odvodňování bylo provedeno v roce 1924.

 

         O scelování začalo se jednat již v roce 1928. Došlo k němu v roce 1934. Prováděl      je komisař Jelínek a zeměměřič Rada Čamek od agrárních operací v Brně. Scelování v hlavních pracích bylo ukončeno v roce 1936, kdy na podzim odevzdány byly rolníkům celky.